Přemyslovny  příběh královen

• předchozí kapitola "Rodokmen Přemyslovců" - kompletní rodokmen Přemyslovců, včetně všech potomků - vládnoucích i nevládnoucích

Z příběhů Přemyslovců často známe krále a jejich činy.
Ale jejich dcery, vnučky a pravnučky byly těmi, kdo vnášely českou krev do světa.
Možná dnes sedí na trůně britský král, ale v jeho žilách tepe i kousek Přemysla Oráče.
A to je příběh, který stojí za to vyprávět.

Přemyslovny - pokračovatelky rodu

vývoj v českém království

Smrtí Václava III. v roce 1306 se uzavřela mužská přímá linie rodu Přemyslovců. Ale rod jako takový nezanikl. Zůstala po něm řada dcer, sester a manželek, které sehrály významné role – některé na českém dvoře, jiné na evropských. I když přebíraly rodová jména svých manželů, geneticky i pokrevně zůstaly Přemyslovnami a svůj původ předávaly dalším a dalším generacím.

Právě jejich cesty – z českých zemí na královské trůny Polska, Francie, Anglie, Španělska, Dánska a dalších zemí – tvoří hlavní osu tohoto vyprávění.

Tento úvod představí přemyslovny ještě doma, v českém království, ale pak se s nimi vydáme do Evropy…

 Sestry, přítelkyně, soupeřky

Václav II. zanechal kromě jediného syna i několik dcer – a každá z nich hrála jinou roli. Anna, již provdaná za Jindřicha Korutanského, následného krále, dále Eliška Přemyslovna, pozdější manželka Jana Lucemburského a ještě nenápadná Markéta, provdaná sice do ciziny, ale jejíž rodinná linka se po několika generacích vrátila zpátky do naší panovnické linie. K tomu všemu tu byla ještě jejich nevlastní matka – Eliška Rejčka, mladá vdova, krásná a vlivná, a rovněž se krátce vrátila na trůn.

A v této, tak trochu chaotické době hledání nového nástupce, to dokázalo mezi nimi pěkně jiskřit. Z dřívějších přítelkyň se staly soupeřky. Některé se snažily udržet moc doma, jiné hledaly oporu v zahraničí. A právě ony a jejich děti a další potomci zajistí, že česká dynastie Přemyslovců neskončí, ale promění se a přežije v nových rodech po celá staletí až do současnosti.

Nebylo to však zpočátku jednoduché…

Hledá se nový král

Po smrti Václava III. se rozhořel boj o nástupnictví. Mezi českou šlechtou stály proti sobě dva proudy. Jeden hájil pokračování přemyslovské tradice prostřednictvím ženských přemyslovských linií a ten druhý prosazoval zástupce nově vznikající mocné habsburské dynastie.

Volba nakonec padla na Annu, nejstarší z Václavových sester, která v té době již byla čerstvě vdaná za rakouského vévodu Jindřicha Korutanského. Ten tak byl provolán českým králem a Anna českou královnou.

Tlaky Habsburků však sílily a tentokrát ke svým ambicím využili dřívější českou královnu, mladou vdovu po Václavovi II. - Elišku Rejčku. Využili jejího nového sňatku s mladým a nadějným vévodou Rudolfem Habsburským a toho pak protlačili na pražský hrad.

Královské manželství Elišky a Rudolfa se zdálo být poměrně spokojené a vše směřovalo i ke klidnému vládnutí, ale již po roce mladý Rudolf nečekaně zemřel. Země byla opět bez krále a Rejčka se ve dvaceti letech stala již dvojnásobnou královskou vdovou.

Na uvolněný trůn se sice na chvíli opět vrátil Jindřich Korutanský s Annou, ale to se již začaly projevovat vládnoucí ambice mladší sestry Elišky Přemyslovny. Její sňatek s o čtyři roky mladším Janem Lucemburským a politické intriky české šlechty nakonec přivedly mladého Jana na český trůn a Elišku Přemyslovnu ke koruně české královny. Toto uspořádání již zůstalo, vládu nad našimi zeměmi převzali na několik dalších generací Lucemburkové, ale prostřednictvím Elišky zůstala po přeslici pod rodem Přemyslovců.

Dvě Elišky – dvě tváře přemyslovského odkazu

• Eliška Přemyslovna
• Dcera Václava II. – tvrdohlavá, silná, hrdá. Nesla na bedrech dědictví celého rodu a nenechala si vzít svou pozici. Známý je její až nesmiřitelný postoj ke své nevlastní matce a jmenovkyni Elišce Rejčce. V kritické době se však nebála postavit politikům ani církvi. Její život ale nebyl moc šťastný a manželský vztah s Janem Lucemburským se časem ukázal jako velice komplikovaný. Bez ní by ale Lucemburkové český trůn nezískali a bez ní by nebyl ani Karel IV.

• Eliška Rejčka
• Dcera polského krále, druhá manželka Václava II. – vzdělaná, krásná, diplomatická. Málo se ví, ale i Rejčka má přemyslovský původ. Její prapra-babičkou z otcovy strany byla Anna Lehnická, dcera Přemysla Otakara I. a jakousi nepřímou přemyslovskou stopu bychom našli i ze strany Eliščiny matky. Její linie totiž vede k dánskému králi Valdemarovi II., jehož první manželkou byla další Přemyslova dcera, oblíbená a uznávaná Markéta – Dagmar Dánská.
• Po smrti manžela si Rejčka udržela postavení i vliv, přesto však již zůstala v pozadí. Finančně byla velice dobře zajištěna a to jí umožňovalo věnovat se duchovní a charitativní činnosti a byla též velkou mecenáškou umění a literatury. V Brně, kam přesídlila, založila známý klášter "Královny Elišky" a dalšími aktivitami vlastně učinila z Brna město.
• I když její linie již nezasáhla do dalšího generačního vývoje a již se nikdy nevdala, Eliška Rejčka zůstává významnou postavou naší panovnické historie.

Tři královské ženy, které předaly českou korunu dál

Rodovou pozici Elišky Přemyslovny doplnila i její mladší sestra Markéta. Z její větve vzešel po několika generacích Albrecht II., který se oženil s Alžbětou Lucemburskou – dcerou Zikmunda Lucemburského a zároveň poslední přímou dědičkou přemyslovské krve. Tím se Markétina linie symbolicky vrátila zpět do českého království.

Z jejich dcery, Alžběty Habsburské, pak vychází plynulý přechod k další dynastii – Jagelloncům. A zhruba o sto let později, opět sňatkem, tentokrát Anny Jagellonské s Ferdinandem I. Habsburským, přešla koruna pod vládu Habsburků, kde zůstala až do vzniku Československa.

Tyto tři ženy – Alžběta Lucemburská, Alžběta Habsburská a Anna Jagellonská – nehrály významnou roli jen u nás. Jejich potomci se postupně prosadili i v dalších evropských panovnických rodech. Současní monarchové ve Velké Británii, Dánsku, Norsku, Řecku nebo Nizozemsku mají ve svém rodokmenu i krev právě těchto přemyslovských princezen. 

Další vývoj v habsburské linii

Po Anně Jagellonské (*1503) pokračoval přemyslovský odkaz už jen v mužské habsburské linii, a to až k Marii Terezii. která byla poslední vládnoucí ženou na českém trůně a zároveň jednou z nejvýraznějších postav naší panovnické historie. 

Marie Terezie a František I. Lotrinský

• Marie Terezie (1717–1780) byla nejen císařovna a královna, ale také schopná politička, reformátorka a matka šestnácti dětí. Její manžel František I. Lotrinský, spíše klidná a diplomatická povaha, jí byl velkou oporou, i když reálnou politickou moc držela především ona. Společně založili novou habsbursko-lotrinskou dynastii.

Od Marie Terezie se pak přemyslovská linie rozbíhá třemi směry:

Jednak přes syna Leopolda II., kdy pokračuje klasická panovnická linie habsbursko-lotrinské dynastie. Ta končí až u známého císaře Františka Josefa I., který umírá po 68 letech vlády bez následníka.

Další linie je přes Marii Antoinetu. Nejslavnější (a nejtragičtější) z dcer Marie Terezie se provdala za francouzského krále Ludvíka XVI. Jejich osud se stal jedním ze symbolů Velké francouzské revoluce – oba skončili pod gilotinou. Přesto i v této linii přežila část příbuzenstva a udržela vazby mezi Habsburky a francouzskými Bourbony.

A třetí linie je od další dcery, Marie Karolíny, která se provdala za krále neapolského a sicilského. Její potomci se přes různé sňatky dostali nejen zpět do Francie, ale po zániku francouzského království i do nově vzniklé belgické monarchie.

Od Karolíny vede ale ještě jedna linka, a to k císaři Karlovi I., který převzal nástupnictví po zmiňovaném Františku Josefovi. Je to již poslední český král a rakouský císař a jeho vláda skončila vznikem  samostatného Československa.

Graf vývoje přemyslovské linky po přeslici v českém království 

od Přemysla Otakara I. po vznik Československa

Rok 1918 ukončil éru králů a císařů na českém trůně. Zrodilo se samostatné Československo a monarchie se stala minulostí. Přemyslovny ale z našich dějin nezmizely – jejich potomci dodnes sedí na evropských trůnech a připomínají tak, že český královský rod zanechal svou stopu daleko za hranicemi své země.

A o tom, které z přemyslovských princezen se zasloužily o svůj podíl v dnešních královských rodech a jakou cestu při tom urazily, budou vyprávět následující kapitoly. 

-----

• další kapitola "Cesta Doubravky" - cesta potomků naší první princezny až na francouzský, španělský a belgický trůn