• předchozí kapitola "Cesta Alžběty Lucemburské" a Beatrix Svídnické - dvě větve vedoucí k severským královstvím a členům britské monarchie

Přemyslovny a další členové britské monarchie

Přemyslovny nejen na trůně, ale i v královském zákulisí

V předchozích částech jsme sledovali, jak se přemyslovské princezny dostávaly sňatky až na královské trůny celé Evropy – od Polska, přes Francii, Španělsko až po Dánsko a Norsko.

Ale snad nejsledovanější monarchií současnosti je ta britská.

A právě zde je zajímavé, že přemyslovský původ se neobjevuje jen v samotné vládnoucí linii, ale i u dalších členů širší královské rodiny. A není to málo – patří sem Camilla Rose Sandová i Diana Spencerová - současné i minulé partnerky dnešního krále Karla III., stejně jako princ William a Kate Middleton – jeden z nejsledovanějších párů současné královské scény. A také Sarah Ferguson - bývalá manželka prince Andrewa.
Všichni tito lidé mají s českými Přemyslovnami hned několik společných rodových linií – a to dokonce z různých směrů. 

Graf Přemyslovny v britské královské rodině 

Linie Doubravky – přes Isabelu Francouzskou a Eduarda III.

O jedné z linií – první přemyslovské princezny Doubravky – jsme se již zmiňovali. A právě přes Doubravku, Juditu a Markétu Provensálskou se přemyslovská krev dostala až k Isabele Francouzské, manželce anglického krále Eduarda II., a tím i na anglický trůn.

Isabela Francouzská

• Isabela byla krásná, vzdělaná a důvtipná, ale také sebevědomá a někdy až neústupná – silná žena své doby. Dobové záznamy ji líčí jako "vlčici z Francie", která se nebála převzít moc do vlastních rukou.
• Její manželství s Eduardem II. však příliš šťastné nebylo. Byl to sňatek spíše politický a podle toho to tak také vypadalo. Manželství bylo chladné, plné napětí, Eduard manželku zanedbával a věnoval se více zábavám a svým oblíbencům. Jejich vztah nakonec přerostl až v otevřené nepřátelství.

Ani o panování Eduarda II. nelze říct nic moc lichotivého. Ukázal se jako slabý panovník a úplně ztratil respekt šlechty a svých poddaných. Nakonec byl donucen abdikovat a zemřel v žaláři, zřejmě násilnou smrtí.

I přes tento komplikovaný manželský vztah z něj vzešly čtyři děti a nejstarší byl hned následník trůnu Edward III. a to už bylo úplně o něčem jiném.

Edward III. – král i "dědeček" Evropy

• Eduard III. byl jeden z nejslavnějších králů Anglie, který ji postavil do čela evropské politiky. Vládl Anglii plných padesát let a jeho vláda bývá vnímána jako období stability, vojenské slávy a také kulturního rozkvětu.
• S manželkou Filipou z Hainaultu měli celkem 13 dětí, z nichž nejméně 9 se dožilo dospělosti, a z těch vzešel neuvěřitelně rozvětvený rodový strom. Britští genealogové napočítali na 300 jeho vnuků a v dalších generacích to šlo již do vysokých tisíců. Často se mluví i o jeho levobočcích, ale doložení jsou "pouze" tři z jeho vztahu s jistou Alicí Perersovou, a to až z doby, kdy už byla Edwardova manželka nemocná.

Edwardův rodokmen se rozvětvil do celé Evropy a jeho potomky najdeme i v dnešní britské královské rodině.¨

Přes jeho syna Johna z Gauntu vede linie ke Spencerům – tedy i k princezně Dianě a jejímu synovi princi Williamovi.

Přes dalšího syna Lionela z Antverp se dostaneme k rodu Middletonů, a tedy i k vévodkyni Kate.

William i Kate tak sdílejí nejen současný životní příběh, ale také hluboké historické kořeny sahající až k Přemyslovnám.

Linie Anny Jagellonské

Přemyslovské kořeny v britské královské rodině však nevedou jen přes Edwarda III. a jeho potomky. Další stopu najdeme i v linii Anny Jagellonské (*1503), dcery českého a uherského krále Vladislava II. Jagellonského.

Anna Jagellonská - laskavá matka národa¨

• Anna byla pro kralování snad již předurčena. V kronikách je zaznamenán příběh z korunovace jejího, tehdy tříletého bratra Ludvíka, který během ceremoniálu dal královskou korunu na hlavu své o tři roky starší sestřičce. Přítomní se pak museli Anně podle protokolu obřadně klanět a když jí tu korunu chtěli vzít, tak se rozplakala a nechtěla ji nikomu dát. Tato, dnes již úsměvná historka, tehdy vzbudila značné pozdvižení.

  I její zásnuby proběhly poněkud zvláštně. Bylo jí tehdy 12 let a zasnoubena byla s některým z vnuků tehdejšího císaře Maxmiliána, jenže se nevědělo za kterého, a tak je zastupoval sám děd císař.

  Anna si nejprve myslela na staršího z nich Karla, ale ten se mezitím stal španělským králem a tak si hledal nevěstu z tamních destinací. Vzala tedy za vděk mladším Ferdinandem a ukázalo se to jako výborná volba. Jejich manželství bylo šťastné a s oboustrannou nákloností. Anna svého muže často doprovázela na jeho cestách a snažila se mu pomáhat při jeho vladařských povinnostech. Ferdinand se jí naopak odvděčoval příkladnou starostí o ni a o děti. Byl jí věrný a miloval ji. Oba se zasloužili o vynikající vzdělání svých dětí.

  Svou přátelskou povahou a skromností si Anna získala v českých zemích sympatie nejen pro sebe, ale i pro samotné Habsburky a dokonce získala přezdívku Matka národa.

  Zemřela po pětadvaceti letech šťastného manželství po porodu svého patnáctého dítěte, dcery Johany. Pro Ferdinanda to byl velice smutný okamžik v jeho životě, neboť Anna mu byla milovanou manželkou, přítelkyní i rádkyní. Velmi truchlil a prý si již nikdy nenechal oholit vousy. Přežil jí o sedmnáct let a na smrtelné posteli držel v rukou její obrázek, aby ji na onom světě poznal, až se s ní setká. 

S manželem Ferdinandem I. Habsburským založila nejen jednu z hlavních větví rodu Habsburků, ale z jejich potomstva vede rodová cesta i k dalším známým tvářím současné evropské aristokracie a zejména britské královské rodiny.

Přes několik generací se od ní dostáváme až ke Camille, manželce dnešního krále Karla III., a k Sarah Ferguson, bývalé manželce prince Andrewa.
Od Sarah pak vede ještě jedna odbočka přímo k rodu Spencerů a tedy opět i k princezně Dianě a jejímu synovi princi Williamovi.

William a zejména jeho potomci tak v sobě nesou přemyslovský původ hned z několika stran – z linie Edwarda III., z větve Anny Jagellonské a také z dalších, už zmíněných cest od Alžběty Lucemburské a Beatrix Svídnické. Dá se tak říci, že jsou "nejpřemyslovštější" z celé současné britské královské rodiny.

Švédské království a Monacké knížectví

Od Anny Jagelonské ale vede ještě cesta k dalším evropským monarchiím – ke Švédskému království a možná trochu překvapivě i k dnes populárnímu, malému knížectví Monako.

Postaraly se o to její dvě dcery Anna a Marie a jejich vývoj je zřejmý z následujícího grafu. V tomto grafu je uvedena i další cesta do Lichtenštejnského knížectví, které bylo zmiňováno už i v předchozích kapitolách.

Graf Anny Jagelonské

A jsme na konci...

Celé toto povídání má být připomínkou, že příběh českých Přemyslovců a jejich dcer není jen součástí našich národních dějin, ale že se stal trvalou součástí celé evropské historie – od raného středověku až po současnost, od Pražského hradu až po Buckinghamský palác. 

Dalibor Šrámek, srpen 2025