• předchozí stránka "Cesta Doubravky" - o liniích vedoucích do francouzského, španělského a belgického království

Cesta Alžběty Lucemburské a Beatrix Svídnické 

Zatímco Doubravka, Judita a na ně navazující další přemyslovské princezny přenesly českou krev do Polska, Francie, Anglie a později i do Španělska či Belgie, existuje i druhá skupina Přemysloven, jejichž potomci dosáhli na královské trůny severní a západní Evropy.
Británie, Norsko, Dánsko, Nizozemsko, Řecko a v posledních dvou generacích dokonce i carské Rusko - to jsou země, kde i dnes najdeme přímou či nepřímou stopu přemyslovské krve.

A zajímavé je, že do těchto monarchií nevede jen jedna jediná přímá linie, ale na jejich vzniku a dalším vývoji se podílelo hned několik českých princezen, často i z různých přemyslovských větví.

Zde v tomto popisu celý tento vývoj rozdělíme do dvou hlavních linií – linie Alžběty Lucemburské a linie Beatrix Svídnické, ale obě se v průběhu času několikrát vzájemně propojují...

Graf vývoje větví Alžběty a Beatrix

Linie Alžběta Lucemburská

Za klíčovou osobnost této linie bývá často považována Alžběta Lucemburská, jediná dcera Zikmunda Lucemburského a pravnučka Elišky Přemyslovny. Je to rovněž linie, která je podle britských a českých genealogů oficiální součástí rodokmenů, spojující královské rody britské a přemyslovské dynastie. Samotná linie však zdaleka není přímočará, často se rozvětvuje a opět spojuje, několikrát se prolíná s druhou linií Beatrix Svídnické a následný text je vhodné porovnávat s výše uvedeným grafem.

Alžběta Lucemburská

• Po svém otci zdědila českou a uherskou korunu a po boku svého manžela Albrechta II. Habsburského vládla také jako římská královna. Nebyla to vyslovená krasavice, ale vcelku pohledná, s jemnými rysy a také rázná, tvrdohlavá a schopná žena a svému manželovi byla velkou oporou. Dost jí podléhal a měl k ní respekt, manželství však bylo vcelku harmonické a bez konfliktů.

Z jejich potomků je nejznámější syn Ladislav Pohrobek, který měl nastoupit na český trůn, ale zahynul v pouhých sedmnácti letech. Alžběta však měla ještě dvě dcery – Annu a o čtyři roky mladší Alžbětu. A právě ony se staly dalšími důležitými články dynastického řetězce.

Anna a Alžběta Habsburská

• Anna se provdala za Viléma III. Durynského – který sám pocházel z jedné z větví Přemyslovců, odvozené od Beatrix Svídnické. Jejich manželství však nebylo šťastné – Vilém byl známý svými zálety, k Anně se choval chladně, až hrubě. Po narození několika dcer ji vyhnal od dvora a Anna brzy zemřela, teprve ve třiceti letech.
• Oproti tomu Alžběta (mladší sestra Anny) měla více štěstí. Jejím manželem se stal Kazimír IV. Jagellonský a ačkoliv šlo původně pouze o politický sňatek, nakonec vytvořili harmonické manželství. Alžběta bývá popisována jako klidná, inteligentní a spíš zdrženlivá osobnost. Do politiky příliš nezasahovala, ale v rodinné a dynastické oblasti hrála významnou roli. Bývá nazývána také jako "matka králů".
• Společně měli 13 dětí (11 se dožilo dospělosti), z nichž čtyři synové se stali králi, a jejich dcery se provdaly do různých významných evropských dynastií.

Dánská smyčka: když se rodina točí v kruhu

A právě zde vzniká zajímavá situace – dynastická smyčka, kdy se vnučky obou sester (Anny i Alžběty) provdaly za téhož muže: dánského a norského krále Frederika I.

Nejdříve si Frederika vzala vnučka Anny, Anna Braniborská. Manželství ale netrvalo dlouho – Anna zemřela poměrně mladá a král se znovu oženil, tentokrát s vnučkou Alžběty – Žofií Pomořanskou.
Sňatek obou děvčat s Frederikem znamenal návrat přemyslovské krve do nejvyšších pater vládnoucích pozic. A nebylo to pouze z jejich strany, sám Frederik má rovněž přemyslovské kořeny a i jeho původ je spojen s další větví již zmiňované Beatrix Svídnické.

Z obou těchto manželství pochází potomci a tady se kruh uzavírá. Z prvního manželství s Annou vzešel jako další pokračovatel dánského a norského trůnu vnuk Frederik II. a jeho manželkou se stala vnučka z druhého sňatku s Žofií – Alžběta Meklenberská. 

V další generaci se ale linie znovu větví. 

Dvě větve Frederika

- z Dánska až do Nizozemska

První větev vede od Frederika nejprve do saských vévodství, a po více než třech stoletích nakonec usedl jeden z jejich velkovévodů Jindřich Meklenburský rovnou na nizozemský trůn.

Bylo to po sňatku s nizozemskou princeznou Vilemínou a je to jediná linie s přemyslovským původem, která do tohoto království vedla a vládne tam dodnes.

- z Dánska až na Windsor

Druhá Frederikova větev  vede přes jeho další dceru Annu Dánskou a míří rovnou do Skotska...

Sňatkem s Jakubem VI. Skotským, pozdějším anglickým králem Jakubem I., se Anna stala skotskou a následně i anglickou královnou. A rovněž přes Jakuba proudí do anglické linie přemyslovská krev – opět z větve již zmiňované Beatrix Svídnické.

Jejich dcera Alžběta Stuartovna pak sehrála významnou roli i v našich dějinách, a to jako manželka "zimního krále" Fridricha Falckého, který se roku 1619 stal českým králem. Český trůn ale drželi jen krátce– po porážce na Bílé Hoře museli uprchnout a následovalo dlouhé období vyhnanství. Nutno dodat, že i Fridrich měl přemyslovský původ, a to rovněž přes Beatrix. Je to již poslední vzájemné spojení obou cest - Alžběty Lucemburské a Beatrix Svídnické - a jejich další vývoj už bude společný.

Ažběta Stuartovna a Fridrich Falcký

• Manželství Alžběty a Fridricha přitom nezačalo špatně. Právě naopak. Oba byli do sebe zamilovaní již od mládí, vzali se z vlastní vůle a jejich vztah byl pevný a silný, zejména v prvních letech. Jejich politické ambice se sice nenaplnily, ale osobně si stáli blízko až do konce. U nás nemá tato dvojice zrovna velké zastání, ale v evropském měřítku hraje, zejména z rodového hlediska, velmi významnou roli.

Přivedli na svět celkem třináct dětí a mezi nimi i Žofii Hannoverskou, pozdější matku anglického krále Jiřího I., a to už začíná cesta, která povede na trůny celé řady dalších království.

Jiří II., královna Viktorie a Kristián IX. – dvě větve, jeden kořen

Hned v další generaci u Jiřího II. Britského se tato linie opět rozdvojila.

Jedna linka se později spojila se saskou větví Wettinů, a ta už vede přes všechny velikány britské historie - královnu Viktorii, či Edwarda VII. - přímo k současné britské královně, resp. králi Karlu III.

Druhá linka  je možná ještě zajímavější. Ta vede ke zrodu Kristiána IX. Dánského, který se proslavil jako "tchán Evropy", když se jeho děti provdaly a oženily do všech hlavních monarchií tehdejší Evropy.

Tak například dcera Alexandra se stala manželkou syna královny Viktorie a následníka trůnu Edwarda VII. Tím přivedla přemyslovskou krev do britské linie z druhé strany.

Další dcera Marie Sofie Dagmar se provdala za ruského careviče, pozdějšího Alexandra III. a další syn Vilém (Jiří I. Řecký) byl zase dosazen jako král Řecka.

A samozřejmě tu jsou následníci dánského království a jeden z jeho potomků, Haakon VII., převzal království norské.

Z jedné větve tedy proudí přemyslovská krev do anglické linie, z druhé pak ještě navíc do linie dánské, norské, řecké a ruské, a tím spojila český původ s téměř všemi královskými trůny dneška. 

Linie Beatrix Svídnická

O této větvi jsme se v dosavadním textu již mnohokrát zmiňovali, ale stále k ní máme co říct. Ta sice navazuje na linii Alžběty Lucemburské, ale začíná již o dvě století dříve. A dokonce ještě o několik generací před samotnou Beatrix Svídnickou...

Anna a Ludmila – začátek rodových příběhů

Na začátku stojí dvě sestřenice z přemyslovského rodu, žijící ve stejné době – Anna Lehnická a Ludmila Přemyslovna, obě vnučky krále Vladislava II. Každá z nich se provdala jinam, ale jejich rody se po několika generacích znovu spojily.

Anna Lehnická, dcera krále Bedřicha I., se provdala do slezského rodu Piastovců a právě ona se stala se prababičkou zmiňované Beatrix Svídnické.

Ludmila Přemyslovna, dcera Přemysla Otakara I., se zase provdala do Bavorska a dala vzniknout lince, ze které vzešel sám římský císař Ludvík IV. Bavor.

A právě sňatkem Beatrix a Ludvíka vznikne větev, která nás bude rovněž provázet celým vývojem až do současnosti.  

Beatrix Svídnická

• O jejím vzhledu toho moc nevíme. Snad měla světlou pleť, jemné rysy a světlé až plavé vlasy. Umělecká zobrazení ji většinou ukazují s mírně oválným obličejem a spíše klidným výrazem. Celkově byla patrně klidná, inteligentní a rozvážná. Zdá se, že v manželství nehrála výraznou politickou roli, ale rozhodně nebyla bez vlivu.
• Manželství bylo zřejmě šťastné a stabilní – alespoň v rámci tehdejších zvyklostí. Beatrix stála u Ludvíka i v těžkých dobách jeho bojů o císařskou korunu a údajně mu byla citově velmi blízká.
• Zemřela poměrně mladá (asi ve 32 letech), údajně po těžkém porodu. Ludvík ji velmi oplakával a zřejmě ji i on hluboce miloval – její smrt ho zasáhla. O několik let později se sice znovu oženil, ale Beatrix zůstala první a oficiální římskou císařovnou jeho vlády.  

Dvě větve linie Beatrix Svídnické

Hned v další generaci se i tato větev dělí. 

Jedna linie prochází přes braniborská vévodství až do dánského království – konkrétně k Dorotě Braniborské, která se provdala za Kristiána I. Dánského. A toto jsou již rodiče nám známého Frederika I., - onoho "jednoho manžela dvou pravnuček" naší Alžběty Lucemburské.

Dcera Doroty a Kristiána – Markéta Dánská pak zamířila do Skotska a sňatkem s Jakubem III. se stala tamní královnou. Tím se přemyslovská krev dostala na skotský trůn. A toto je také ona linie, která se po čase dostane k již zmiňované Alžbětě Stuartovně s Fridrichem Falckým.

K Fridrichovi ale vede ještě druhá větev Beatrix Svídnické, a to její saská odnož, která již patří do rozmáhajícího se rodu Wettinů. Dostaneme se po ní i k Fridrichovi II. Saskému a jeho manželce Markétě Habsburské. A Markéta má také přemyslovské kořeny. Její matkou je u nás celkem málo známá Cimburgis Mazovská, která však byla v evropském měřítku velmi významnou postavou.

Cimburgis Mazovská – přemyslovská dívka na cestě do Alp

• Cimburgis pochází z opavské větve Mikuláše, nemanželského syna Přemysla Otakara II.
• Provdala se za Ernesta Habsburského, a právě tímto sňatkem vnesla přemyslovskou krev přímo do jádra celého habsburského rodu. V jejich manželství a následně devíti dětí se zrodila také větev, z níž pocházeli císař Maxmilián I., Karel V., Ferdinand I. a další evropští panovníci.
• Z Cimburgis a Ernesta se tak stal jeden z hlavních výchozích bodů pro Habsburky, kteří vládli Evropě příštích 400 let a po jejím manželovi je současně pojmenovaná "ernestinská" větev wettinů.

A tak opět – a velmi silně – ožila přemyslovská linie.

 Další přemyslovské posily: Sidonie a Barbora

Hned o generaci později se ale do této linie přivdala další česká princezna - Zdeňka (Sidonie) Česká, dcera husitského krále Jiříka z Poděbrad. I u ní se občas spekuluje o možném přemyslovském původu přes matku Kunhutu ze Šternberka, ale přímý doklad této linie zatím chybí.

Přemyslovský původ do této větve přináší o generaci později též Barbora Jagellonská, další z dcer naší matky králů Alžběty Jagellonské. Ta znamená další posílení přemyslovské linie, a celá tato široká rodová síť se sbíhá u Fridricha Falckého a společně pak vedou do pozdějších britských a severských královských rodin.

Ať už přes Alžbětu Lucemburskou, Beatrix Svídnickou či pozdější přemyslovské dědičky, všechny tyto linie směřují k překvapivě široké síti příbuzenských vazeb. Ukazuje se, že přemyslovská krev se nejen udržela, ale dokonce se znovu a znovu vracela do panovnických rodů severní i západní Evropy. V dnešních královských rodinách ji tak najdeme mnohem silněji, než bychom si dokázali představit. 

A právě v Británii – dnes asi nejsledovanější monarchii na světě – hraje tento přemyslovský odkaz překvapivě významnou roli. Jak se tam česká krev dostala nejen až na královský trůn, ale i k dalším členům královské rodiny, ukáže následující kapitola." 

-------

další kapitola "Cesta k princi Williamovi" - o přemyslovských liniích, které vedou k k dalším členům britské královské rodiny

Dalibor Šrámek, srpen 2025